Jdi na obsah Jdi na menu
 


Djerba deník

12. 6. 2008

Deník Djerba 2008

 Vyrážíme autobusem student agency o 2h později, než bylo plánováno, jelikož nám posunuli odlet z 16:15 na 19:50h.

Vzlétli jsme ve 20:00h a po celkem klidném letu (až na pár drobných turbulencí, když jsme prolétali bouřkou) jsme ve 23h přistáli. Kdo však někdy zažil delší let s třeba Boxingem 747 , tak mu musejí klasická malá éra, létající „krátké“ vzdálenosti připadat jako malé autobusy v oblacích. Po té jsme absolvovali autobusem 20 min. cestu na hotel, kde nás přesto že bylo po půlnoci, čekala studená večeře ve formě zeleninových a ovocných švédských stolů. Vychlazený vodní a cukrový meloun přišel vhod. Po té jsme se ubytovali, někteří v hotelu, my v bungalovu o 100m dál a blízko u moře. Až do pokoje slyšíme jeho šumění, bude se při tom hezky usínat.
 Na pokoji nešel proud, a až sousedi nám poradili, že funguje po zasunutí plechového plíšku u klíčů do krabičky na zdi. Důmyslné, nikdo po zamčení nemůže nechat rozsvíceno. Je před druhou hodinou ráno a chystáme se unavení na kutě. Aiša ještě čte Ondrovi pohádku a já dopisuji tento deník.

 Je druhý den ráno, já si jdu obhlédnout okolí bungalovu za světla. Je 8h, příjemné a ostré slunce dává tušit, jak intenzivně nás bude hřát přes den. Moře je nádherné, a musí mít své kouzlo zde žít i přesto že jsme v relativně chudé zemi. Věřím, že zdejší domorodci by zdejší moře, pláže a vše na co jsou zde zvyklý za vyšší životní úroveň někde ve vnitrozemí nevyměnili. Celý den jsme se koupali. Po večeři probíhal v areálu hotelového komplexu program s účinkujícími animátory pro malé děti. Ondrovi se líbil, přesto, že to bylo v italštině. Ve zdejším baru kde máme také vše "all inklusiv" v ceně, dělají výtečné kapučíno.

Časové pásmo je zde stejné, jsme na jihu od nás.Právě jsem se dozvěděl, proč jsou na střechách typické polokoule. Snižují teplotu v místnosti, jelikož se v ní drží nejteplejší vzduch. Dodnes jsem si myslel, že je to jen klasický architektonický prvek zdejších staveb.

 Je třetí den ráno, probudili jsem se a je trochu pod mrakem. Jdu se projít po pláži, s příjemnou hudbou na uších. Bosá chodila oplachovaná vlnami z moře se mi boří do jemného písku, který by se dal použít do přesýpacích hodin, jak jemný je. Udělal jsem pár hezkých fotek těsně po východu slunce.Po snídani jsme vyjeli na výlet do města Midun, kam jsme jeli na trhy něco ponakupovat. Aiša si koupila po dlouhém smlouvání vytoužený komplet na břišní tance.Usmlouvala jej na 1/3 z původní ceny. Byla nazvána jako všichni ostatní banditou, obchodník lamentoval že bude bankrot, ale toto říkají při smlouvání vždy. Byli jsme na to delegátem upozorněni, tak že nás to ani nepřekvapilo. Ve skutečnosti je to při tom i pro ně zábava. Já si pořídil kožený pásek, který už jsem potřeboval. Nenasmlouval jsem ale takovou slevu jako Aiša, moc jí to baví a asi to má po předcích v genech. Také jsme pořídily pár suvenýrů.

Už umíme tři slova, dobrý den, nashledanou a děkuji - Asláma, beslama, šókran. Na trh i z trhu jsme přijeli taxíkem, který vychází velice lacino- 10 km cca 45 Kč.Platí se zde dináry, jsou v kurzu 10 EUR=18 Dinárů. Po návratu jsme šli na oběd,…je velice těžké odolat švédským stolům a jíst zdravě do polosyta.Vynikajících dobrot je zde spousta a člověk neví co ochutnat dřív.

Po obědě jsme se šli koupat do krytého bazénu, protože venku docela fouká.
Kromě zdejšího jazyka je zde také velice rozšířená francouzština a italština, většina prodejců rozumí docela obstojně i němčině a angličtině a něco málo i v češtině. Litr benzínu zde vychází na cca 1 dinár. Všude kolem jsou žluté taxíky.Rozdíl chudých čtvrtí a uliček oproti hlavním pěšími zónami a turistickými letovisky je veliký. Nejrozšířenějším dopravním prostředkem jsou zde všudypřítomné mopedy.

 Máme tu kamaráda. Je to černoch, masér, se kterým se dá mluvit anglicky a německy. Nejlépe se zde však člověk uplatní s francouzštinou, která je zde druhá nejrozšířenější po arabštině. Povídali jsem si s ním o zdejších poměrech. Nejdříve u bazénu, kde učil trochu Aišu arabsky a po té odpoledne u moře, kde jsme jej potkali. V bazénu se lépe plave, ale jemňoučký písek a moře si užíváme více, to doma nebude.. Ondrovi se obrovské pískoviště moc líbí. Masér nám napsal arabskými písmeny naše jména. Odpoledne nám řekl, že je zde průměrná mzda cca 350 dinárů, což je v přepočtu necelých 200 eur a většina lidí je na zdejším ostrově zaměstnána v turistickém ruchu. Také nám sdělil, že benzín je zde levný díky blízké Libii, kde je dokonce levnější než voda.

 Je další den ráno, a je opravdu kouzelné. Opět vyrážím na pláž, ještě se mi však nepovedlo vstát natolik brzy abych stihnul východ slunce. Ranní procházky po pláži jsou úžasný relax, při kterém člověk zapomene na všechny starosti. V jídle už jsme našli míru oproti prvním dnům, kdy vždy zvítězila touha ochutnat vše nové a vždy jsme se pěkně naprásknuli.

Aiša se učila hrát petang a docela se jí líbil. Jinak jsem zapomněl že předevčírem byla slavnostnější večeře, jelikož byl prezentována Tuniská kultura. Vchod do jídelny byl vyzdoben a hrála u ní zdejší kapela. Nejhlasitěji byla slyšet typická píšťala, která byla tak hlasitá, že skoro uši zaléhali. K této hudbě tancovali národní tanec dvě ženy v krojích. Při večeři pak kapela s dalšími učinkujícími vytvořila hada a procházeli mezi stoly. Švédské stoly byli ještě bohatší a vyzdobenější než obvykle, vše jsem nafotil, někdy bylo k neuvěření co se dá z pokrmů utvořit za krásu.

str. 2

 

Náhledy fotografií ze složky Djerba 2008