Jdi na obsah Jdi na menu
 


 ŘÍZENÍ versus VEDENÍ
Obrazek
ŘÍZENÍ -  je o  tom, "dělat věci správně"

VEDENÍ - je o tom "dělat správné věci"

Za dobu co se pohybuji v prostředí firem především karlovarského kraje jsem zjistil, že většina jednatelů těchto firem se zaměřuje a je velice dobrá v řízení svých firem. Většina těchto lidí jsou experti na to co dělají, velice dobře rozumí tomu co dělají a hlavní činnost jejich postu je o tom kontrolovat podřízené a zajistit, aby jim svěřenou práci prováděli správně a byla zajištěna kvalita výroby či služby. Je to samozřejmě správně, nicméně k dlouhodobému růstu a zdravému vývoji firmy jen toto nestačí.
     V praxi jsem zjistil, že poměrně málo majitelů těchto firem má jasně definovány své vize a cíle do budoucna a tady už se dostáváme k zamyšlení o čem je vedení čili jaké jsou ty správné věci, které by měl člověk dělat, aby zajistil vývoj své firmy tak, jak si představuje, aby se mu podnikání čím déle jej vykonává stávalo koníčkem a spolu s růstem v profesionalitě, se kterou svou firmu řídí a ne naopak, aby se stával čím dál větším otrokem svého vlastního byznysu. Podnikání má sloužit k obohacení kvality života a ne naopak, kdy se člověk postupně stává otrokem svého vlastního byznysu a mnohdy činí věci, které činit nechce a za jiných okolností by je nedělal.
     Je přirozené, že člověk tíhne spíše k řízení než k vedení. Je to proto, že činnosti spadající do řízení patří dle matice času, (které velkým propagátorem je Stephen Covey) vždy do kvadrantu činností "důležitých a naléhavých", což je jeden ze tří kvadrantů, který tlačí na nás.
     Kdo zná zmíněnou matici času (více o ní zde
), tak ví, že k dlouhodobému úspěchu v jakýchkoliv oblastech vedou činnosti kvadrantu "důležitých a nenaléhavých", do kterých spadají všechny činnosti, které by se zkráceně dali nazvat jako prevence krizí. Pokud si na ně člověk čas nenajde, nějakou dobu se nic nestane, ale časem to člověka doběhne, např. léta zanedbávaní budování systému, který by časem nahradil neustálou fyzickou přítomnost jednatel ve firmě si vybere svou daň v podobě ohroženého zdraví, manželství, popř. úplného krachu firmy.
    Průběžné budování firemních systému patří do skupiny činností důležitých a nenaléhavých. Kdo si na tyto činnosti čas a energii najde, může přepodkládat, že mu firma bude fungovat lépe než druhému, který podniká v tom samém oboru ale jakékoliv aktivní budování firmy mu nic neříká.
     Ale zpět k vedení. K správnému vedení patří i stanovení firemních cílů a vizí a je to základ, od kterého se odvíjí vše ostatní, např. musím mít jasno v tom, zda chci mít jednu regionální pobočku nebo zda chci vybudovat třeba 5 provozoven v duchu franchízy. Cíle a vize dávají práci smysl a také dávku motivace samozřejmě jen pro ty motivované pracovníky, kteří ve firmě jsou. Ti jsou však pro firmu Ti nejdůležitější a zároveň Ti, kteří první firmu opouštějí, pokud smysl přestanou vnímat či začnou postrádat, což je pro další vývoj firmy jedna nejhorších věcí, která se může projevit. Možná už jste někde slyšeli příběh o různém přístupu k práci:
    Zeptáte se jednoho zedníka co dělá a on odpoví: opravuji zeď :-(
   
Zeptáte se druhého zedníka co dělá a on odpoví: opravuji katedrálu :-)

Tento příklad krásně vystihuje různou motivaci a přístup k práci, od kterého se tolik odvíjí také její kvalita a výkon jednotlivců.
Proto se tolik v publikacích o managmentu píše a zdůrazňuje to, jak je důležité, aby se pracovníci ve firmě ztotožnili s firemní identitou vizemi a cíly, což by měl být jeden z nejdůležitějších úkolů pro Top managment jakékoliv firmy.
    Vedení také obsahuje správnou strategii
, která je taktéž základem dlouhodobého úspěchu firmy, ale velice často na ní pro její "nenaléhavost" nezbývá čas...Kdo si na tyto nenaléhavé, ale důležité činnosti nenajde čas, bude jako dřevorubec v následující bajce, kterou jsem nedavno slyšel na semináři "7 návyků vysoce efektivních lidí" od společnosti Franklin Covey, který jsem absolvoval.
    Sedmý návyk popisovaný v knize od Stephena Coveye,
"7 návyků vysoce efektivních lidí" se jmenuje "ostření pily".

Dřevorubec dlouhá léta kácí stromy ruční rámovou pilou a sekyrou. Jednoho dne přijde do jiného lesa mezi partu jiných dřevorubců a ti mu ukážou a dají motorovou pilu. Je z tempa práce s použitím motorové pily nadšený a řekne si, budu z party nejlepší a pokácím nejvíce stromů za den.
V pondělí pokácí 12 stromů a je nejlepší, v úterý už jen 10 stromů, ve středu pak 8 stromů a ve čtvrtek celý sedřený už jen 5 stromů. Přijde k němu jeden z party dělníků a říká mu: celý týden Tě pozoruji, proč si nikdy nenabrousíš pilu? Dřevorubec odpoví:
Obrazek
"Nemám čas, musím kácet stromy" ....
    
Většina z nás ví, ve kterých oblastech bychom si měli začít ostřit pilu a je jen na nás, abychom s tím ve svém vlastním zájmu začali.
 
zpět